LONDON | ARSENAL | BOYFRIEND'S BIRTHDAY

1. TÝDEN JAKO AU-PAIR

Den 1. (Středa)

 Budík na 5:00 no nic moc ale dalo se to přežít vše už jsem mela zabalené a tak jsem jen rychle něco pochytala k jídlu a překulili jsme se do auta. Na letiště mě vezl z domu taťka a jel se mnou i Vladík. Cesta celkem rychle utekla zejména, protože jsme půlku prospali. Na letiště jsme dojeli kolem čtvrt na 9. Takže jsme měli velikou rezervu. Taťka využil 15 volných minut a vyrazil zase hned na cestu domů. A Vladíček tam zůstal se mnou, sedli jsme si, já si vše připravila a hned jak to šlo tak si odbavila velké zavazadlo. Poté jsme si prošli skoro celé letiště, užili jsme si společné chvíle a aspoň zabili čas. Poté už ale přišlo smutné loučení a v 10:10 jsem procházela gate při čemž mi volal strejda, že mě přijel na letiště překvapit s rozlučkou což bylo snad víc smutnější než loučení s Vladíčkem protože to bylo vážně o pár vteřin. Letět jsme měli z A3 ale tam pořád svítila Moskva tak jsem se tam na chvíli posadila, že počkám až přeblikne na Londýn. Najednou přiběhl pan (cestující) a pan u kontroly mu řekl, že Londýn je jinde a zároveň prošli kolem lidé od Britishairlines co nás odbavovali v hale před gatem tak jsem je sledovala a přišla na to, že nás přehodili na A8. Došla jsem na kontrolu a ta proběhla naštěstí naprosto bez problémů. Za ní jsem si sedla a čekala, až nás začnou pouštět do letadla. Začali od dětí a odzadu takže se svým sedadlem 16A jsem šla ve 3. vlně. Nasedla jsem a zjistila, že moje příruční zavazadlo o fous kolečka vyčnívá, takže jsem se celou dobu nervovala. Ale letuška to zaklapla jak nic takže bylo vše v pořádku. Vedle mě seděla paní její maminka a přes uličku měli 2 děti a manžela. Kteří letěli do Las Vegas a byli moc hodní a neletěli poprvé, takže mi poradili věci ohledně letu, ale zas neuměli anglicky, takže jsem jim alespoň na oplátku poradila, co posádka říká. Letěla jsem teda poprvé, ale podle mě byl let naprosto hladký (ale nemam s čím porovnat no). Když jsme dosedli, dala jsem vědět domů, že jsem v pořádku. A potom začalo celkem podivno .... stále nekončící chodba až k pasové kontrole kde jsem se těžce rozhodovala do které fronty patřím, ale naštěstí jsem trefila úplně přesně a šla tam a ejhle najednou paní už ve frontě že kolik mi je =D aha tak opravdu vypadám mládě i v Anglii, vše proběhlo v pořádku pasový čip jsem načetla, naskenovalo si mě to a pustilo pak zase dlooooouha cesta a huura zavazadla a pak už ven. Jenže když jsem vyšla tak Megan nikde a zároveň jsem tedy zkusila jí zavolat a moooc super věc její číslo nešlo. Tak jsem tam chvíli tak bloumala, psala Vladíkovi, jestli jsme číslo neopsali špatně poslal mi ho tedy znovu ale pořád nic. Tak jsem poprosila pána od informací a ten mi číslo vytočil ze svého mobilu. Megan řekla, že má 15 minut zpoždění. Tak jsem si ještě došla na WC a pak šla pomalu ven na smluvené místo cestou mě oslovil jeden z pánu pracujících na parkovišti a pomohl mi tam dojít a zpříjemnit čekání na Megan. Dorazila tak +-do 15 minut jak říkala. Vřele mě přivítala ale co mě překvapilo kufr vzala projela v klidu louží a špinavá kolečka prdla rovnou na sedačku " WHO CARES" a samo sebou jsem málem šla k autu zprava no ale i teda sedadlo spolujezdce vypadalo, jak kdyby tam vezla stádo 10 psů  kteří se právě vrátili z močálů. Dojeli jsme domů a Megan mi ukázala nejdřív můj pokoj a pak také celý dům a zběžně co a jak tu chodí. Pak byla volná chvíle tak jsem si vybalila. Ve 2:45 jsme jeli pro Huga a Simona do školy. Čekala tam také Mona, němka, a také první jiná au-pair kterou jsem potkala je moooc milá, přátelská a hned si mě přidávala do přátel na fb. Poté už jsme se dočkali chlapců jsou oba moc milý jen Hugh je trochu víc živí a dost hodně náladový chvíli se směje, hned zas je uražený. Poté jsme přejeli kousek pro malého Charlieho. Setkání s ním bylo nejlepší setkání ze všech. Je malý a straaaaasne sladký skočil na mě, moc mě objal a dal mi veeelikou pusu. Charlieho paní učitelka se ptala, odkud jsem vítala mě a říkala, že mám vážně dobrou angličtinu (asi zná i horší jedince) A vyrazili na tenis který je kousek od Charlieho školy. Když jsme tam dojeli, Megan říká " tak šup kluci oblékat" a malý Charlie chudák " mami ale já dneska tenis nemám" a Megan se moc smála a říkala jak je moc fajn že jsem konečně tu. Hugh měl individuální hodinu a Simon skupinovou. S malým Charliem jsem si hrála s míčky a Megan mě chválila, že ho dovedu dobře zabavit. Domu jsme odjeli pouze s Hugem a Charliem. Simon tam zůstal a ještě jel s někým jinam. Když jsme dojeli domu, byla tu už Alison nejstarší z dětí a jediná holka. Ta už má trochu svojí hlavu svůj svět a snaží se ho předávat (vnucovat) mladším sourozencům. Megan odvezla Alison na divadelní kroužek a my si s kluky hráli. Poté jsme všichni jeli pro Simona a hned i pro Alison. Doprava tu je celkem hustá porad někdo někam jezdí a uličky pekelně úzké (to bude něco). Když byli všechny děti doma, dostali jídlo a Hugh a Charlie šli tak kolem půl 7 spát. Alison a Simon mohli být vzhůru do půl 9 a tak jsme hráli karty/uno. Poté šly děti spát a já do svého pokoje kde jsem šikulka díky redukci shodila pojistky. Tak jsem dostala přenosnou lampu na baterky a Megan se to snažila najít na pojistkách ale marně a tak že se to opraví ráno.

Poznatky č.1.: Se špínou si vážně nedělají starosti. A i já ne úklidový typ doma jsem proti ním mistr čistoty

Den 2. (Čtvrtek)

 Pro mě mel začít klidně až v 10:00 Megan mě ráno nepotřebovala, jenže já se stejně probudila zase brzo a nešlo mi už usnout, takže jsem se stihla vidět i s dětmi u snídaně. Megan je sama odvezla do školy a já se zatím nasnídala a skypovala s Vladíkem když se Megan vrátila, bylo už jen něco před 10:00. Moje místní autoškola se posunula z 10:15 na 10:30. Ale bylo to celkem fajn šlo mi to, byla jsem pochválená, že dobře řadím levou rukou. Ale prý pozdě brzdím a taky moc nechápu (nebo teď už teda jo ale moc mi to napoprvé nešlo) systém jejích objíždění na kruhovém objezdu a taky hlavně blikaní… mají to trochu zmatené… ale v podstatě blikáte tak jako by tam kruh nebyl a vy vjížděli do běžné křižovatky tak podle toho kam jedete, taky blikáte. Takže se domluvilo, že budu mít ještě jednu hodinu v pondělí. Po 2 hodinách ježdění jsem byla opět doma a Megan mě prosila o něco že, by ji moc pomohlo, že tak nějak jednou týdně jde a projde v Charlieho a Hugh pokoji jestli třeba v krabici na zvířata jsou opravdu jen zvířata a ne lego a ostatní hračky. Tak jsem to začala zprvu to bylo dost easy ale to bych to nebyla já, abych to nedělala pořádně a odsunula jsem i šuflata pod postelí a co mě tam nečekalo… absolutní HNÍZDO KNIH (tady nemají knihy jako my spis takové sešity s příběhem… zato ale rodina Ormond jich má snad triliardu). Ale to už jsem měla doma chlapce, a aniž by to Hugh tušil hrou " where is my good place " jsi vlastně skoro vše, co jsem nevěděla kam patří, tak si uklidil úplně sám. Ale ve 2/3 mi hru trochu prokoukl, zasekl se a říká " my nehrajeme hru my uklízíme" ale i tak chtěl mít nejvíc bodů, takže vše uklidil, vysáli jsme tam a mají teď hezký čistý pokoj. Simon byl u toho a tak když to viděl, pomáhal nám a hlavně pak chtěl také uklidit pokoj. Tak jsme mu porovnali naprosto veškeré oblečení. Večer už byla jen večeře ... ( což už teď nějak nevím, co to bylo, ale tady se nevaří, bud ohřívá nebo maže, ale nevaří)

Den 3.  (Pátek)

Megan mě opět ráno nepotřebovala a tak jsem opět mohla vstávat déle, ale opět jsem se probudila dřív a pak mi i hluk v kuchyni už nedal spát a tak jsem se byla podívat na děti. Megan je rozvezla a já v klidu poklidila po dětech a sama se nasnídala. Když se vrátila, řekla mi, že jestli chci, může mě za 20 minut vzít do jazykové školy zkusit skupinu aj, jestli mi bude vyhovovat tak jsem řekla, že ok požádala ji o půjčení sešitu (jelikož jsem si inteligentně vzala penál ale papíry žádné). Když jsme zastavili před školou, Megan mi dala za tento týden mých 55£ se slovy " je na tobě jestli je utratíš nebo ušetříš). Ve škole po mě chtěli vyplnit rychlí dotazník, se kterým jsem neměla vůbec problém jen jediný a to že si stále nepamatuji naší adresu. Hodina začala zhruba v 10:10-15. Měli jsme mooooc milou paní učitelku. A byla tam se mnou polka (Edyta) která pracuje v Marlow v italské restauraci a Libanonec (Abdullah) který by rád byl pilotem. Hodina byla opravdu fajn dělali jsme cvičení týkající se sportu, takže to bylo dobré téma a dalo se o ledasčem mluvit. Po škole jsem se šla projít trochu městem, udělala par fotek, navštívila drogerii, kde jsem si koupila 2 deodoranty a krabici kapesníků. Prošla si park a potom už šla domů. Bývala bych tam byla strávila ráda více času, ale dost foukalo a já si zapomněla čepici. Navíc se mi začínalo chtít na záchod a opravdu ještě nemám vychytané kde v centru použít WC. Doma mě nepotřebovali před 15:00, kdy Megan přivezla kluky a jela pro zbytek děti. Zbytek dne už proběhl skoro běžně až na to že Megan večer dětem oznámila, že jim umřela prababička, takže pojedou příští víkend na pohřeb do Skotska. Simon se i ptal, zda pojedu i já a Megan řekla, že není nejspíš tolik místa v autě pro  všechny  takže ne.

Den 4. (Sobota)

tento den je podle obou rodičů nejhorší ale mě zatím nepřišel. Začal tak že jsem neměla nastavený budík a tak mě probudilo až klepání na dveře. Domů dorazil Simon a Hugh. Najedli se a postupně dorazil i zbytek děti. Všechny moc chtěli konečně využít jejích čas na Mainkraft, jenže Megan řekla, že čas na počítači nebudou trávit se mnou ale až s ní. Ale Megan se stále nevracela a tak ji Alison volala a dovolila jim hrát i se mnou. Napsala mi raději i sms o tom. Vše klapalo. Jenže co se nestalo… přišel jejich taťka a řekl, že se má počítač ihned vypnout, jenže Alson jako vždy hned začala křičet, takže se strhla mega hádka a taťka ji poslal nahoru. A všechny děti se bud hněvaly, brečely nebo něco mezi tím. Taťka rozhodl, že se jde ven. Šla jsem taky a hráli jsme fotbal. Alison tam vydržela tak 5 minut max. Ale bylo to fajn, aspoň jsme se protáhli a tak… pak jsme ještě byli na trampolíně. Což bylo taky moc fajn. Ale sotva co přijela Megan všechny děti hned běželi řešit Mainkraft. Večer za mnou přišli Henry i Megan aby se mě zeptali, jestli nechci jet do Skotska s nimi takže taaaaadaaaaa jedu do Skotska!!!!

Den 5 (Neděle)

Můj day off zatím tu nikoho moc neznám a tak nemám žádné své plány nebo možnosti jak strávit takový den dopoledne jsem strávila víceméně v posteli. Ale i přes můj day off jsem i tak šla zkontrolovat a poklidit dětské pokoje. Najedla jsem se a rodina se postupně vrátila z dopoledních zápasu. Alison dala 3 góly. Následoval oběd a já se rozhodla, že vyrazím dolů do Marlow a Megan tam zrovna jel se Simonem, ale řekla mi, že mě nevezme, že mám jet, až pak s Henrym což jsem moc nepochopila, když jsem chtěla jen vzít dolů do města. Počkala jsem tedy a jela až s Henrym a zbytkem děti. Nakonec jsem zůstala na všech 5 Simonových zápasu. Moc se jim ale nedařilo, byli na turnaji nejmladší tým, tak alespoň nasbírali spoustu zkušeností.

Den 6. (Pondělí)

 Ve 12:00 měla byt schůzka v bance ohledně založení mého účtu. Jenže když jsme tam dojeli a úředník se zeptal odkud jsem a zjistil že z České republiky tak začal chrlit cosi proč to nejde hned a co potřebuju. Takže jsme zase jeli zpět s nepořízenou. Následovala moje další hodina řízení. Tentokrát to bylo opravdu fajn a tak už byla i poslední. Od teď můžu jezdit, jak chci kam chci. Hodně osvobozující.

Den 7. (Úterý)

Moje nová hodina angličtiny kde jsem potkala sice 2 česky, co jsou tu už půl roku jako au-pair a je to dobré někoho českého tu znát ale podle mě né chodit s ním do skupiny protože (kor jak se znají delší dobu) se dost často bavili mezi sebou česky a ani pro učitelku to nebylo příjemné. V podstatě nevím, proč tam vůbec chodí… jak mohli, byli na mobilu… cvičení jen opisovali z výsledků a tak… taková hodina jim podle mě moc nedá. Bylo to i celkem znát jelikož četli jako v 1. Třídě a moc toho neuměli a jejich přízvuk - nebyl absolutně žádný. Hodina mě celkem nebavila, i protože učitelka byla jako uspávačka hadů. A nechci se nijak kasat, ale byla jsem tam očividně na tom nejlíp. Po hodině jsem byla tázaná, jaké to bylo, tak jsem to řekla že nudné a opět jsem ale byla přeložena do jiné skupiny na pátek. Po hodině jsem odvezla Elišku a Verču do fitka a alespoň jsem zjistila kde to je a jak to tam chodí. Poté jsem jela domů a do 3:30 jsem si měla objet 3 místa- Charlieho školu, tenis a druhé místo tenisu abych si cesty nacvičila. Bylo to v pohodě poté  jsem už byla doma a děti postupně doráželi domů a já dělala večeři (hamburgery) pak se také děti konečně koupali. Aby je to bavilo udělala jsem jim pěnu, což klaplo, až tak dobře že byl problém je dostat ven.